BYLA JSEM NA LÉČIVÉM SHIATSU A WATSU.


To se takhle jednou Vesmír rozhodl splnit nevyřčená přání dvěma holkám – Káje a Aničce. Nejdřív jsme si prověřily schopnosti jedna druhé a pak se zčuchly v Karlíně. Teď mám tu čest sdílet s Aničkou její krásný vyzenovaný prostor v samotném srdci Karlína.


Shiatsu jako celostní léčivý systém.

První masáž, na kterou jsem k Aničce šla, abych nejen prozkoumala potenciálně nový prostor, ale i to, kdo Anička vlastně je, bylo shiatsu. Z její nabídky mě shiatsu lákalo nejvíc, neb už jen samotný popis se mnou rezonoval na všech mých úrovních. Ještě aby ne, shiatsu v překladu znamená “tlak prsty” a vychází z východní medicíny, o těle se tak smýšlí jako o celku (amen!). Nejvíc mě na shiatsu zaujal právě jeho celostní přístup, propojení fyzických blokací s těmi psychickými, skloubil je v jedno a vzniklo ošetření shiatsu, které vám nakopne sebe-léčebné procesy stejně jako například týdenní dovolená u moře.

Když jsem přišla k Aničce do její Masážní terapie na shiatsu, nebyla jsem si vlastně jistá, co přesně mám čekat. Věděla jsem, že masáž probíhá na futonu na zemi a že na sobě mohu mít to nejpohodlnější domácí oblečení, což, ehm, v kombinaci s masáží, maximální relaxací, příjemnou hudbou a šikovným masérem/terapeutem (jako je třeba právě Anička), bude prostě bomba. Ale celý zážitek nakonec předčil moje nevidomé očekávání. Abych ještě uvedla na pravou míru svou znalost východního učení – nulové. Nebo možná pár bodíků bych v nějakém pomyslném testu o tradiční čínské medicíně získala, ale rozhodně nejsem s to komukoliv předat hodnotnější a přínosnou informaci. Ta sladká nevědomost mi ale dovolila užít si shiatsu bez rušivých myšlenek a prostě jenom být.


Jak probíhalo shiatsu?

Před samotným začátkem se mě Anička vyptala na… cokoliv vlastně… Ani už nevím, na co přesně se ptala, každopádně její otevřená náruč a srdce na dlani mi dovolilo prostě mluvit. Snad to nebyla jen má chvilková výřečnost, ale ten pocit přijetí a touhy pomoci, který z Aničky jde, by rozmluvil němého. (Promiň Aničko za můj slovní průjem, snad jsem tě nezahltila. :D) Po mém sáhodlouhém monologu jsem se převlíkla do “domácího”. Příště se převlíknu už před povídáním, abych si celý zážitek udělala ještě víc pohodový a uvolňující (jestli to vůbec jde). Pak jsem si lehla na záda na futon a Anička začala čarovat. Jemné, ale na energické úrovni silné promačkávání a přikládání rukou na břicho bylo neobvykle relaxační. Postupně mi jemně promasírovala takovým jemným tlakem nohy i ruce a pro mě záhadnými hmaty a polohami mi protáhla krk a ramena. Pak jsem se přetočila na břicho a celé se to opakovalo, jinak, ale opakovalo. Už jsem se dostávala do mé milované a kýžené hladiny alfa (o té někdy jindy), až jsem fakt možná usla na chvilku. Ten pocit absolutního uvolnění, hýčkání a to, že jste si sami dovolili pečovat o sebe, investovat do sebe, udělat něco pro své nejen fyzické, ale i psychické zdraví… to je pocit, který se nedá vyčíslit, ale evidentně se dá na něj k Aničce zajít. A nejlepší na tom je, že trvá ještě několik dnů (a zřejmě i týdnů) poté.

Na shiatsu jsem navíc šla se zablokovaným krkem. Čas od času se mi ozve dávné zranění, stačí jeden hloupý pohyb a už se na lidi otáčím celým tělem. Byla jsem trochu skeptická, že mi shiatsu pravděpodobně nepomůže, ale opak byl pravdou. K mému překvapení blokace ustoupila hned během ošetření a do tří dnů byla pryč úplně, což je oproti běžnému týdnu docela velká změna!


Po shiatsu jsem si s Aničkou povídala o mém zablokovaném krku a tak celkově, jak mi bylo během ošetření. I Anička mi dala zpětnou vazbu… a já musím její znalosti a schopnosti opravdu uctít a poklonit se. V podstatě svými slovy udeřila na hlavičku hřebíku a já bych si teď přála, abych si její slova zapsala nebo nahrála, neb už si je ne a ne vybavit přesně.


S jejím proroctvím v mých uších jsem vyzenovaně odcházela domů. Jak se mi nechtělo! Ale zachumlat se do peřin je po každé takové masáži to nejlepší, co člověk může udělat.


Ta terapeutická hodina, dvě, tři… ani nevím, jak dlouho shiatsu trvalo, ale léčivé to bylo od překročení prahu až do… nekonečna. Shiatsu ve mně spustilo opravdu nějaký samo-léčivý proces, který se těžko popisuje. Krom bloklého krku jsem asi nešla řešit nic moc konkrétního. Snad možná nějaké vyčerpání a celkovou disharmonii. A je pravda, že od shiatsu se ve mně probudila jakási závilost na sebepéči. Ona tahle potřeba vychází z vícero prozření, ale shiatsu na tom má rozhodně velký podíl. V podstatě od té doby mám silnou potřebu jít znovu na shiatsu a podpořit v sobě tyhle léčivé procesy, které se tak těžko chytají za pačesy a dávají do slov.


WATSU neboli WAter shiaTSU neboli Aquahealing

Když mě minulý týden Anička oslovila s tím, jestli nechci zkusit watsu, moje první reakce bylo odmítnutí. Vždyť je to trochu bizárek ne? Být ve vodě v podstatě s cízím člověkem, který vás tahá po hladině (i pod hladinou, jak jsem se později dověděla). Nedalo mi to ale a začala jsem koukat na různá videa o vodním shiatsu, abych se přivzdělala o tom, co tak ihned odmítám. Nakonec jsem se hecla. Slíbila jsem si přeci, že o sebe budu pečovat, že hýčkání sebe sama budu mít na prvním místě, že budu léčit a uzdravovat své tělo i duši. A strach z watsu je pro mě jen signálem něčeho, na čem je rozhodně třeba zapracovat. Strach je destruktivní a já chci žít v absolutní lásce (ať žije utopie!). Aničce jsem to tedy s lehkým stresem z neznáma odkývla a vydala se na Barrandov do vyhřívaného bazénu. Ta nervozita byla strašně otravná, co vám budu povídat, ale Aničky energie a teplá voda ji pomaličku rozpustila.


Ve chvíli, kdy jsem se začala vznášet po teploučké vodní hladině, se také začaly všechny těžkosti rozpouštět. Musela jsem se usmívat, neboť mou mysl zaplavily ty nejkrásnější vzpomínky z celého mého života. Bylo to jako rychlý film, jedna scéna za druhou. V jednu chvíli jsem byla v hřejivém objetí milovaného a v druhou chvíli jsem levitovala po mořské hladině jako vyzenovaný buddha. To vám bylo tak nádherný.

Ten klid pod vodní hladinou.

Ticho.

Mír.

Odevzdání se.

Důvěra.

Jemné doteky a něžně objímající vodní hladina mě dostaly do absolutní relaxace. Takové uvolnění jsem dlouho nezažila. Možná že nikdy nezažila. Ten pocit bez tíhy, lehkost, zákony se přerušily a gravitace zmizela.

Jako v děloze.

Pohlcující teplá voda mi okamžitě evokovala dělohu, ve které jsme se všichni začali tvarovat do lidské podoby. Bude tohle snad nějaká forma vedlejší terapie? Rozhodla jsem se, že budu své pocity sledovat, ale byla jsem s tím hotová rychleji, než jsem si myslela. Velmi rychle jsem došla k závěru, že v děloze to bylo rozhodně mnohem lepší. Ten všeobjímající a láskyplně hřejivý pocit bezpečí dělohy u maminky v břiše nemůže nic nahradit. Však u maminky je vždycky nejlíp, ne? :)


Strach ze ztráty kontroly.

…aneb nemoc zvaná kinetóza. No jo, tahle celoživotní učitelka mě přišla pozdravit i během watsu. Ani mě to nenapadlo, že bych mohla mít kinetózu během shiatsu ve vodě, ale stačily dva rychlejší pohyby a se mnou se roztočil celý svět. “Jako vážně?” Prolítlo mi hlavou. “Mám to zastavit?" Rozhodla jsem, že to rozdýchám. Nemohlo to přijít jen tak. Je to jen příležitost, abych tuhle nevítanou kamarádku sprovodila ze svého světa. Rozjímala jsem nad těmi motavými pocity… co to jen znamená? Mám Aničku zastavit, abych to fakt mohla rozdýchat? Chtěla jsem se dostat z té vody ven, sednou si na pevnou zem… pevnou zem… pak mi to došlo – já necítím pevnou půdu pod nohama! Kde je nějaká jistota?! A neutopí mě tady? Dýchej, Kájo, dýchej… Soustředila jsem se na svůj dech. Zkoumala jsem onu důvěru versus strach. Začala jsem dýchat do oné důvěry. Nejen v důvěru v Aničku, že mi tu hlavu prostě udrží nad hladinou, ale v důvěru v život. Že je o mě postaráno. Že moje cesta je už předem daná. Že každý krok už je předem daný a má svůj smysl a řád. Ten nejvyšší řád. Motání hlavy pomalu ustupovalo a s každým nádechem jsem se víc a víc uvolňovala.

A po chvíli přišel zase ten božský klid. Ticho.


Musím říct, že nejvíc jsem si užívala, když jsem jenom tak plula po hladině. Ta nehmatatelná lehkost bytí byla ohromující.

No a já už se těším na mnoho a mnoho dalších shiatsu a watsu a jiných forem léčení, sebepoznávání a hýčkání.


Z celého Srdce děkuju Vesmíru, že nám protkal životy. Tohle přátelství mi nejen přineslo nádherný prostor, kde mohu skrze léčivé oleje a masáže hýčkat já vás, ale i mě přivádí na více léčivou a obohacující cestu za absolutní láskou…


Tak hlavně lásku!

KATEGORIE

HLAVNĚ LÁSKU

Karolína Kinclová

IČ: 06312527

e-mail: hlavnelasku@gmail.com

telefon: 773 799 367

  • Facebook - hlavně lásku
  • Instagram - hlavně lásku

Copyright © 2019 HLAVNĚ LÁSKU | Všechna práva vyhrazena